Zahlavi stranek.jpg

Skautské symboly

09.gif
placka_skaut.cz.jpg
SKAUTSKÁ LILIE
 

Stylizovaný květ lilie je prastarým znamením. Známe jej již od straých Egypťanů, Indů a Peršanů. Bylo to vždy znamení dobré, spojováné se sluncem, mírem a čistotou.
V Evropě se rozšiřují znaky s lilií od 14. do 16. století. Za vlády neapolského krále Karla, mořeplavec Flavio Gioja, se vedle objevování cest, proslavil i tím, že v roce 1303 zdokonalil námořnickou busolu. Naznačil základ budocí větrné růžice vyznačující světové strany. Vyznačil na své růžici sever písmenem " T " které vylepšil přikreslením lilie, z úcty a poplatnoti k svému králi. Z Itálie se lilie, jako značka severu na námořní buzole, rozšířila do ostatní přímořské Evropy.
V 16. století došlo k dalšímu zdokonalení námořního kompasu Holanďany. Jejich větrná růžice měla 32 hrotů, s nezbytnou lilií na severní straně.
Lilii z kompasu převzalo do svého znaku Baden - Powellovo skautské hnutí. Jistota správného směru, kterou označuje střelka busoly je i jistota skauta, že jeho pouť životem pod znamením lilie bude úspěšná. I lilie samotná má svou symboliku. Prostřední ze tří listů značí hrot magnetické střelky; že skaut jde vždy přímo, že ve svém životě jde nebojácně vstříc všem úkolům i těžkostem. Nepokouší se problémy obcházet, cesta odbočujícím vpravo či vlevo (další listy lilie) se stáčí zpět. Tři listy lilie znamenají také tři body skautského slibu a někdy bývají vykládány i jako tři věkové kategorie skautského hnutí : vlče - skaut - rover.
Ze základního tvaru skautského znaku vycházejí skautské znaky organizací v jednotlivých státech. Ve spojení s lilií bývá připojen emblém, který je typický pro osobitý charakter v té či oné zemi.


 
09.gif
LILIE.gif
 
ODZNAK ČESKÉHO JUNÁKA
 
Čestí skauti - junáci mají uprostřed lilie umístěn chodský znak, bílý štítek s černou psí hlavou. Znak se psí hlavou je dílem malíře mikoláše Alše a vznikl koncem minulého století jako ilustrace k románu Aloise Jiráska Psohlavci.
V prvních létech skautingu u nás se ještě lilie, ale neužívala. Prvním odznakem Junáka byl trojúhelník a v něm postava atleta. A.B.Svojsík se domníval, že skautská myšlenka najde uplatnění v Sokole, což se nestalo, pro nepochopení tehdejších představitelů této tělovýchovné organizace.
A.B.Svojsík chtěl vytvořit skauting s ryze národní ideou a tak hledal i český výraz, který by postavil vedle anglického slova - SKAUT. Zvítězil návrh zemského školního inspektrora Fr. Bílého "junák". Svojsík vážně uvažoval o názvu "Chodové", což mu prý rozmluvil spisovatel Alois Jirásek. I tak však Chodové, jako vzor pro junáky, zůstali. V době, kdy ještě české země žily pod nadvládou rakousko-uherské monarchie, šlo o vzor aktuální. Stále ještě bylo třeba bránit se germanizačnímu útlaku. Během tří století nesvobody byl český národ soustavně zatlačován od svých hranic hlouběji do vnitrozemí, a jediní Chodové na staré hranici vytrvávali. Proto jim patřil obdiv a úcta celého národa. Pro skauty znamenají symbol svobody, stráže a  oddanosti své vlasti.
Ve dnech 27. a 28.září 1913 byl v Praze na Trojském ostrově uspořádán skautský ukázkový tábor a pro velký úspěch opakován ještě příští sobotu a neděli. Bránu do tohoto tábora zdobil Alšův chodský znak - bílý štít s černou psí hlavou - což bylo pravděpodobně jeho prvé užití českými skauty. Oficiálním znakem českého skautského hnutí však v té době ještě psí hlava nebyla.
Tehdy, před vypuknutím první světové války, byla v Čechách rozháraná politická situace a tyto poměry se bohužel odrazily i na rodícím se skautském hnutí. Vznikla řada samostaných organizací, které se podařilo sjednotit až v prvých létech republiky, díky velkému úsilí A.B.Svojsíka.
Početnou organizací v té době byli skauti "Psohlavci", které na podzim 1913 založil příbramský profesor dr. Jan Hořejší. Odznakem organizace, byl zvolen Alšův znak se psí hlavou. Tehdy byl českými skauty poprvé užit oficiálně.
Štítek se psí hlavou je však natolik populární, že se k němu hlásí i většina ostatních složek českých skautů - je vyšíván na vlajkách, kreslen do kronik, objevuje se v záhlaví časopisu Junák, na prvních přezskách skautských opasků. Po roce 1918 přichází konečně na scénu lilie. Znak se psí hlavou je umístěn na její střed a tak vzniká definitvní odznak Junáka. Zpočátku reprezentuje celé skautské hnutí Československa, později zůstává jen pro skauty v českých zemích.




 
 
09.gif
Pozdrav.gif
 

SKAUTSKÝ STISK RUKY

Při setkání si skauti - junáci podávají levici a při podání ruky navíc poněkud odtáhnou malíček od ostatních prstů,takže se malíčky obou rukou do sebe při stisku zaklesnou. Oddělené tři prsty zde mají podobný význam jako při pozdravu.
Skautky říkají, že je blíž k srdci a tím je to pozdrav upřimného přátelství. Skauti, tozdůvodňují jako Kroboti, elitního oddílu Ašantů na Zlatém pobřeží, kteří při detkání s přítelem drželi zbraň i štít v pravé ruce a levou se zdravili.




 
09.gif
pozdrav (2).gif
 

SKAUTSKÝ POZDRAV

Všichni skauti používají k pozdravu zvláštní znamení ruky jako výraz pospolitosti. Pravá ruka je obrácená dlaní vpřed a zdvižena k rameni. Tento junácký pozdrav má svou symboliku. Tři prostřední prsty pravé ruky jsou při pozdravu nataženy a připomínají tři věty junáckého slibu. Palec položený na přimknutý malíček znázorňuje ochranu slabšího silnějším. V kroji s přikrývkou hlavy se pravá zdravící dlaň lehce dotýká okraje klobouku, čepice nebo baretu - Velký pozdrav. Nebo chvíli setrvá ve výši pravého ramene - Malý pozdrav. V civilním obleku a v situaci, kdy se setkávají dva junáci nebo jeden přichází k dalšímu a nechtěj být nápadní, naznačí pozdrav jen letmým, takřka nepostřehnutelným pohybem pravou dlaní nad úroveň pasu - Tajný pozdrav.

 


 
09.gif
cesky skaut.jpg

" NAZDAR"
Slovním pozdravem českých skautů - junáků je slovo " NAZDAR"

09.gif
NÁVŠTĚVNÍ KNIHA
        *** VSTUPTE ***
mapa_skautský-kroj.jpg
skaut_to_se_mi_libi.png
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one